MS Excel - relativní a absolutní adresování buněk

V následujícím článku se zaměříme na relativní a absolutní adresování buněk. V článku se zabýváme klasickým zápisem, který je méně vhodný při použití VBA.

Jak jistě víme, každá buňka je jednoznačně určena dvěma souřadnicemi - sloupcem a řádkem. Tímto způsobem se odkazujeme na jednotlivé buňky na listu a jsme schopni s nimi elegantně pracovat. Nejčastěji při tvorbě a používání vzorců.

Každý vzorec nebo výpočet je uvozen symbolem =. Pokud tedy zapíšeme =1+1, pak Excel zobrazí výsledek operace součtu dvou jedniček. Pokud se chceme odkazovat na jinou buňku, pak musíme použít její adresu, např. =A1+1 nám přičte k hodnotě v buňce A1 jedničku.

Často chceme využít kopírování vzorce. V některých případech potřebujeme, aby se odkazy dynamicky měnily. V jiných případech by pro nás bylo vyhovující, kdyby tomu tak nebylo. A v některých je výhodné měnit pouze sloupce nebo řádky. Všechny případy si rozebereme a ukážeme na konkrétních příkladech.

Relativní adresa buňky

Relativní adresa je typ adresy, která se při kopírování vzorce dynamicky mění.

Příklad: Máme tabulku ve které chceme sečíst odpracované hodiny zaměstnanců za dva měsíce. Sestavíme si vzorec pro součet v prvním řádku, tedy =C5+D5. Abychom nemuseli psát součet do každého řádku, pak si jednoduše vzorec nakopírujeme přetažením (zelený čtvereček v pravém dolním rohu buňky). S každým řádkem se nám odkazy změní. V druhém řádku bude vzorec vypadat =C6+D6, ve třetím =C7+D7 atd.

V tomto příkladu jsme potřebovali, aby se odkazy měnily a žádným způsobem jsme do nich nezasahovali. V těchto případech použijte vždy relativní adresu buňky.

Absolutní adresa buňky

Absolutní adresa je typ adresy, která se při kopírování vzorce nemění. Toho dosáhneme symbolem $, který umístíme do adresy. 

Příklad: Máme tabulku zaměstnanců se základním platem a chceme každému z nich přidat odměnu ve výši 3000 Kč. Sestavíme si vzorec pro součet základního platu a odměny v prvním řádku, tedy =C4+G3. Abychom zafixovali odměnu, pak mějme kursor v zápisu vzorce u buňky G3 a stiskněme klávesu F4. Excel automaticky doplní odkaz na buňku G3 o symboly $ jak u řádku, tak u sloupce. Výsledný vzorec tedy vypadá =C4+$G$3. Nyní můžeme vzorec s klidem zkopírovat do dalších řádků. Bude se nám měnit sloupec u odkazu C4, ale zafixovaná adresa ne. Tedy druhý řádek bude mít vzorec ve tvaru =C5+$G$3, další =C6+$G$3 atd.

V případech, kdy potřebujeme, aby se adresa nějaké buňky ve vzorci neměnila, použijeme absolutní adresování.

Smíšená adresa

Je ty adresy, kde se mění při kopírování pouze jedna souřadnice - tedy buď řádek nebo sloupec. Adresa může být buď:

• řádkově absolutní
• sloupcově absolutní

Příklad: Chceme vytvořit tabulku malé násobilky 1 až 5. Vytvoříme si vzorec do buňky prvního součinu 1*1, který s naším adresováním bude vypadat takto =A2 * B1. V tuto chvíli nemá smysl kopírovat vzorec. Mohli bychom např. zafixovat celou adresu buňky A2 a roztáhnout na celý řádek nebo analogicky zafixovat B1 a roztáhnout na celý sloupec. V naší malé tabulce by to zrovna nevadilo, ale kdybychom měli tabulku o tisíci řádcích a sloupcích, už by z toho byla otrocká práce. Je potřeba se zamyslet, co zafixovat. V prvním řádku budeme chtít mít zafixovaný pouze sloupec, tedy symbol $ umístíme k písmenu A. Vzorec nyní vypadá takto = $A2 * B1. Co se týká odkazu B1, tak nakopak chceme, aby se měnila hodnota řádku. Symbol $ umístíme pouze k číslu 1. Výsledný vzorec vypadá takto: =$A2 * B$1.

Podívejte se na naše video, ve kterém si názorně ukazujeme, jak adresování v Excelu používat. Klikni na obrázek.